ProvenceReportáž z týdenního výletu do Provence
Na jaře jsme se domluvili s kamarády, že v září vyrazíme do Provence. Našla jsem na internetu stránky Gites de France a rezervovali jsme si v oblasti Varu domek s bazénem pro 6 osob. Od známých jsme si půjčili sedmimístný Mercedes a 29.srpna jsme vyrazili.
Protože jsme jeli se dvěma malými dětmi, rozhodli jsme se přespat na severu Itálie v Trentu. A byla to dobrá volba! Trento je nádherné město s úzkými uličkami zasazené do nádherné alpské přírody. Sedíte na náměstí v kavárně, hledíte na obrovský bělostný kostel, všude je horko a Italové na sebe pokřikují. A kolem vás Alpy. Zastávku v tomto městě opravdu doporučuji. Čas plyne nějak pomaleji a máte chuť prosedět na kávě celý den. A italské espreso je silné a dobré.
Druhý den jsme vyrazili směr Provence. Cesta byla dlouhá, protože, jsme zapomněli zabočit na hranici Ventimiglia a museli jsme jet přes Janov. Cesta do Janova je plná serpentin a Janov sám o sobě se táhne podél pobřeží nekonečně dlouho. Výhled na moře je neustále přerušován vjezdy do tunelů, číst v autě se tam opravdu nedá. Konečně jsme v devět večer dorazili k domku v městečku Fayence. Čekali na nás majitelé se slaným tartem a dvěma lahvemi šampaňského (jeden z dobrých zvyků agentury Gites de France). Do postele jsme padli, ani jsme nevěděli jak.
Ráno se kluci vydali do Fayence na nákup pečiva. Vrátili se celí uřícení, protože to bylo trošku do kopce, ale město se jim strašně líbilo. Samozřejmě podlehli lákadlům jižní kuchyně a nakoupili kromě baget taky sýry a šunku a špek a….. Snídaně byla opravdu velkolepá. Fayence je malé městečko na kopci s nádherným výhledem. Nachází se zde hrad z 12.stol a kostel z 18.stol. V každém případě je to ideální místo pro procházky ve starých uličkách a návštěvě místních trhů (úterý a čtvrtek) a hospůdek (auberge).
Tak začal náš pobyt v Provence. Ráno jsme řádili v bazénu a odpoledne podnikli výlet. První výlet byl do města Draguignan ( kluci mu říkali Dragoun), které nás moc neuchvátilo. Nikde ani noha, špinavější čtvrti a romantika Provence se nám zdála vzdálená. Cestou zpátky jsme se zastavili u místního výrobce olivového oleje, ochutnali a nakoupili. Po debatě s majitelem jsme zjistili, že jeho dědeček přišel z Čech a jmenuje se Proksh. Večer jsme zašli na uvítací večeři do restaurace Auberge Fleuri poblíž našeho domku. Těšili jsme se hlavně na mořské plody a tak jsme se přejedli, že jsem ještě druhý den cítila humra v žaludku. Děti pobíhaly po restauraci a strašily hosty klepety langust a krevetí skořápkou. Výborné růžové místní víno nás nezklamalo.
Další den nás popadla touha, samozřejmě po obvyklém výletu do místní boulangerie, jet k moři. Bylo od nás vzdálené asi třicet kilometrů. Vyrazili jsme do Fréjus, cesta byla poměrně dlouhá a klikatá, ale koupání v moři nám to vynahradilo. Pláže Fréjus jsou dost veliké a je tam hodně lidí. Doporučuji pečlivě hledat místo k válení. Je odtud výhled na lodě a hodně se zde sportuje. Můžete se potápět, surfovat, plachtit... My jsme to se sportem nepřeháněli. Fréjus je staré římské město a bývalý největší vojenský středozemní přístav. Naleznete zde amfiteátr, kde se odehrávají býčí zápasy. V centru se nachází biskupská čtvrť obehnaná zdí, kde se pravidelně konají trhy. Cestou zpátky jsme zabočili k místní vinici a to se vyplatilo. Mladí vinaři nás přivítali pořádnou ochutnávkou a cesta zpátky byla dost náročná. Serpentiny nejsou po ochutnávce vína tím pravým ořechovým, ještě že jsme měli kinedryl. Víno Chateau de Cabran bylo výborné a koupili jsme hned tři krabice po šesti lahvích. Mně nejvíc chutnalo bílé víno, ale milovníci červeného by si taky přišli na své.
Už cestou do Francie jsem našla v průvodci informace o městečku Grasse, kde je nejstarší parfumerie. Tam jsem se vydali další den. Vešli jsme do parfumerie a málem jsme padli, taková směs vůní se nedá smysly popsat. Nejdříve jsme si prohlíželi staré flakony a fotky zvířat, ze kterých se získávají pojiva a pižmo. Pak jsme se vydali směrem k výrobně, ale to už jsme se málem dusili, takže jsme zběžně a rychle prohlédli přístroje a chystali se ven. Jenže cestou byl ještě obchod s parfémy a hned jsme si tam nějaký museli koupit. Čekala jsem potom s dětmi venku na ostatní a oni se cachtaly v místní fontánce. To jsem ještě netušila, že je parfémovaná a že cestou domů budu umírat v objetí silné levandulové vůně. Pro vyvětrání jsme vyrazili na prohlídku Grasse, je zde řada středověkých domů a nádherný románský kostel. Konají se zde trhy a město evidentně kulturně žije.
Protože se nám zdál Fréjus moc rušný, chtěli jsme najít nějakou menší romantickou pláž a to se podařilo. Pláže v Théoule sur mer jsou malé, ale je tu klid a voda je čistá. Poblíž proplouvají přepychové jachty a ceny jsou také vyšší. V každém případě zde uvidíte skály osázené starými domy i novými komplexy. Pokud však chcete vyrazit na nějakou klidnou přírodní pláž mimo město musíte se zeptat místních. Jednu nám doporučili, ale protože byla s dětmi špatně přístupná, tak jsme její návštěvu vynechali.
Na zakončení pobytu jsme se vydali do Fayence na trh a vykoupili stánek s olivami. Vyšli jsme naposled na hrad s vyhlídkou do celého kraje a večer si zašli na lehkou večeři. Ráno jsme se vydali smutně na cestu. Týdenní pobyt v Provence je opravdu krátký a pro příště jsme se rozhodli jet dál směrem ke Španělsku do okolí Camargues na delší dobu.
Rady na cestu: Nejlevnější benzín je u nákupních center ( zhruba 1, 39 eur), natankujte včas, v noci bývají pumpy zavřené nebo berou jen francouzské karty.
Pro delší trasy je lepší využít placené dálnice, jsou lépe značené a cesta je mnohem rychlejší. Průměrně vás vyjde 100km na 6 eur.
Před podepsáním smlouvy s agenturou Gites de France prověřte podmínky. Zaplatili jsme předem, ve smlouvě byl ještě dodatek, že na místě budeme platit 12 eur za povlečení/os a můžeme si uklidit sami nebo zaplatit za úklid 80 eur. Nějak jsme se s majiteli nedomluvili a nakonec zaplatili ten úklid. O podmínkách se proto s majiteli domluvte hned po příjezdu.
Necachtejte se ve fontánce před parfumerií v Grasse
Navštivte všechny místní vinaře nebo výrobce olivového oleje, cena je příznivá a kvalita vysoká.
Pokud nejedete na výlet po dálnici, počítejte s tím, že se 30 kilometrů může jet až hodinu a půl. Serpentiny jsou nevyzpytatelné.
Malé preso s mlékem se řekne noissete a velké preso s mlékem café creme nebo café au lait.
Poohlédněte se po okolí, všude rostou fíky, mandle, ostružiny…
Sýry vezte na zpáteční cestě v kufru J
Šťastnou cestu Lucie |
