Česko-francouzské vztahy
Český národ měl ve Francii odjakživa spojence. Francie se podílela na vzniku Československa a dobré vztahy se přes určité překážky (2. světová válka, Komunismus) udržely až dodnes.
Vznik Československa
Země Koruny České udržovaly vzájemné vztahy s Francií na politické, ekonomické i kulturní úrovni již od středověku. Francouzsko-česká spolupráce se však začala plně rozvíjet asi v polovině 19.století. Český národ se v rámci Rakousko-Uherska snažil o co největší autonomii a první známkou odporu byla právě snaha o kulturní, morální a intelektuální emancipaci. V této chvíli se vytvářel most mezi Prahou a Paříží.
Ve výtvarném umění se v druhé polovině 19.století objevuje výraz „Čeští Pařížané“. Paříž se stává druhým domovem pro Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise, Alfonse Muchu či Františka Kupku.
Jan Neruda píše sbírku básní „ Pařížské obrázky“ a objevuje pro českou literaturu Julese Verna. Česká snaha o začlenění se do evropského kulturního hnutí se ve Francii setkává s obrovskou odezvou.. V roce 1886 je v České republice založena první Alliance française (Francouzská aliance). Na začátku 20.století vychází v Čechách velké množství francouzské literatury. Nejvíce jsou vydávány knihy Julese Verna, Emila Zoly, Honoré de Balzaka nebo Alexandra Dumase.
Tomáš G. Masaryk i Edvard Beneš jezdí do Francie velmi často. Edvard Beneš se zapisuje na pařížskou Sorbonnu. Ernest Denis, francouzský historik, zakládá na Sorbonně časopis La Nation Tchèque (Český národ). Společně s Ernestem Denisem plánuje budoucí prezident vznik samostatného československého státu.
V říjnu 1920 otvírá Ernest Denis za velké slávy Francouzský institut v Praze. Institut má v České republice téměř statut univerzity a rychle si získává české intelektuály. Přednáší zde například Hubert Beuve-Méry nebo Vladimír Jankélévitch. Francouzská lycea zakládají české sekce a v Dijonu nebo Nîmes tak studuje velké množství českých studentů.
Ve 20.letech se v Čechách rozvíjí literární směr poetismus, který se později pod vedením Vítězslava Nezvala aktivně hlásí k Bretonovu Manifestu surrealismu a surrealistickému hnutí vůbec. Čeští a francouzští surrealisté udržují čilé styky. André Breton několikrát navštěvuje Prahu a vydává spolu s Vítězslavu Nezvalem francouzsko-český bulletin. Vítězslav Nezval a výtvarníci Toyen a Jindřich Štýrský podnikají výlety do Paříže. Vítězslav Nezval těží z tohoto prostředí ve své próze Ulice Gît-le-Coeur.
Druhá světová válka
Druhá světová válka je bohužel tvrdým zásahem do česko-francouzských vztahů. Je konec vzájemným setkáním i literárním snahám. Naděje, že konec války bude návratem zlatého věku česko-francouzských vztahů se v roce 1948 rozplývá v šedivém oparu komunistické diktatury. Toyen se stěhuje do Paříže a pokračuje tam ve své výtvarné činnosti. Rok 1968 je konečným zklamání nadějí a do Francie emigruje několik osobností české kultury, mezi nimi i Pavel Tigrid, básník Petr Král nebo spisovatel Milan Kundera. Pavel Tigrid pracuje ve vysílání rádia Svobodná Evropa. Francie prožívá bouře kolem roku 1968 velmi intenzivně. François Mitterand se jako první prezident západní Evropy setkává s představiteli českého disentu.
Období po roce 1989
Sametová revoluce je dostatečným impulsem pro opětovné rozvíjení česko-francouzských vztahů. Znovu je otevřen Francouzský institut v Praze a Francouzská aliance v Brně, zakládá se Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), Francouzské lyceum i francouzsko-české gymnázium v Helichově ulici. Francouzská ambasáda poskytuje českým studentům řadu stipendií. Česká gymnázia navazují kontakty s různými francouzskými lycey a několik českých měst navazuje styky s partnerskými městy ve Francii.
V současné době žije ve Francii řada českých umělců. Patří mezi ně například básník Petr Král, spisovatel Milan Kundera, sochař Vladimír Škoda, básník Prokop Voskovec nebo fotograf Karel Steiner.
Po vstupu České republiky do Evropské unie se zvýšil počet studentů francouzského jazyka i počet českých studentů ve Francii. Na trhu je několik velkých francouzských firem a Česko-francouzská obchodní komora pomáhá dalším francouzským firmám uchytit se na českém trhu. Zároveň organizuje společenské akce s cílem prohloubit francouzsko-české vztahy (turnaje v pétangu, večeře zaměřené na francouzskou gastronomii atd.)
Francouzský institut promítá skoro denně francouzské filmy, přijímá francouzské umělce i vědce, organizuje česko-francouzské konference… Ročně přijímá přes 4000 studentů.
Nachází se zde francouzské knihkupectví, kavárna i Campus France (informační kancelář pro zájemce o studium ve Francii).
