Další Johanka z Arku?

Příběh Johanky z Arku zná ve Francii každé malé dítě. V průběhu Francouzské revoluce se však objevila další odvážná dívka. Charlotta Cordayová, stejně jako Johanka, jednala podle svého nejlepšího svědomí a spáchala atentát na vůdce jakobínského teroru J.-P. Marata...

   Když se 27.července roku 1768 narodila Marie Anne Charlotte Corday d’Armont nikdo ještě netušil, jak odvážná dívka z ní vyroste. Charlotta vyrůstala po smrti své matky v klášteře, kde zůstala do svých devatenácti let. Až později se dostala ke knihám Jeana-Jacquesa Rousseaua, které ji přímo nadchly. Stala se girondistkou a ideje Francouzské revoluce pokládala za své vlastní. Charlotte se nelíbil čím dál tím více zřetelný útlak ze strany jakobínů a poprava krále Ludvíka XVI. ji, i přes její ideje o republice, značně rozrušila.

   Charlotte byla žena činu a ne jen planých řečí, a proto 9. Července 1793 odjela do Paříže. Přestože zločin nesnášela a vražda v ní vzbuzovala odpor, rozhodla se ukončit teror jakobínů tím, že spáchá atentát na Jeana-Paula Marata, hlavního představitele jakobínů. Charlotte navštívila Marata doma a předstírala udání jiných girondistů, aby se dostala do jeho blízkosti. Marat ji přijal ve své lázni, kde odpočíval kvůli nemoci zvané lupenka. Zatímco si on zapisoval jména, Charlotte vytáhla nůž a vbodla mu ho do hrudi. Marat zemřel na místě a Charlotte byla uvězněna. Následujícího dne Revoluční tribunál rozhodl o její vině. Jako trest ji měla být hlava useknuta gilotinou, a tak se také stalo.         

   V červené košili, která označovala zrádce, byla dopravena na popraviště. Měla zvláštní poslední přání. Odmítla kněze, ale poprosila, aby jeden ze členů národní gardy nakreslil její portrét. Její přání bylo splněno a Charlotte věnovala gardistovi jako odměnu pramen svých vlasů. Dnes už se nikdo nedozví, jak se Charlotte při procesu cítila a co si myslela, navenek však působila klidně a vyrovnaně. Charlotte věděla, že to co dělá je hřích a skončí za něj v pekle. I přesto se rozhodla jednat a Marata zavraždit. A tak dne 29. messidora roku I., podle tehdejšího revolučního kalendáře nebo dne 17. července roku 1793, podle křesťanského kalendáře, byla Marie Anne Charlotte Corday d’Armont popravena. Ještě dlouho po popravě ji považovali na zločince. Často byla označována jako špína Francie nebo jeden z těch nejhorších vyvrhelů, protože její atentát teror jakobínů bohužel nezastavil. Právě naopak posloužil jakobínům jako záminka k ještě tvrdšímu postupu a z Marata učinil Mučedníka. A tak byly Charlottiny zásluhy oceněny až o nějaký čas později, po skončení revolučního teroru. Charlotte v té době začala být považována za novou Johanku z Arku.

Iva Štverková, 1st International School of Ostrava